"Zdravý hněv nesouvisí s hledáním viníka a konáním "oprávněné" pomsty, ale s vyjádřením svých hranic: "Toto mi vadí, nedělej mi to!" V naší kultuře je jeho vyjádření hodně problematické a řada lidí ho vnímá jako agresivní projev, který v nich místo ustoupení a zvážení celé situace vyvolá protiagresi. O to víc je důležité umět ho jasně vyjádřit, dát mu jasné hranice a ustát případnou negativní reakci."
(Obejměte své vnitřní dítě, str. 81)
"Na rozdíl od zastánců jednostranně pozitivního přístupu si myslím, že bolest k našemu životu patří. Pokud s ní budeme bojovat, místo abychom ji přijali, bojujeme marný boj.
Některé bolesti jsou opravdu zbytečné, jsou ozvěnou starých ran, které je třeba ošetřit a uzavřít. Jiné bolesti jsou naopak současné, a když je vědomě přijímáme, bolí mnohem víc, zato však čistě, a ne vskrytu a my jsme při tom celí. Když to dokážeš, budeš jako malé dítě, které chvíli pláče a pak se zase směje. Je to pravý opak nablýskaného divadla, které někdy hrajeme pro svět a ve skrytu v nás cosi pláče.
Umět přijmout a unést rány osudu, nespravedlivé útoky druhých lidí, neštěstí a nemoci není lehké. Máme však zázračnou schopnost přežít a vyrovnat se i s těmi nejtěžšími ztrátami - a smutek je dar, který nám při tom pomáhá."
(tamtéž, str. 78)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat