pátek 7. září 2007

Nahé

Bojíš se o mě,
že svou duši obnažuji,
zranitelním.

I já se bojím a jak.

Jenomže ještě je tu Charybda.
Těžkým podprahovým tónem pronáší rozsudek:
Sama ve svém lese.
V krásném lese hlubokém.

No tak jsem radši „statečná“.

Až s ním někdo praští o zeď,
další srdce si nahé na dlaň položím.



(2003, zde ve verzi 2007. Věnována mámě.)

Žádné komentáře: