Kareninám

Výluka na tvé trati.

Marně.
Jak marně sháníš dobrý dar.
Tomu,
jenž nedává,
co bychom chtěli.

Plakalas řeku díků.
Bude titěrná,
tak jako ty a to tvé zhoubné klopýtání.

Nepokorná, a přece...

Vážená cestující,
omlouváme se za zpoždění vlaku
z příčiny nezaviněné naším podnikem.

A znovu přísaháš.
Na nové další navždy
opouštíš kluzké staré koleje,
ty podlé flétny.

Od Darmoděje
už ani jehlu nekoupíš.
Oči plné vran
tě nechávají chladnou
a nepřitáhnou.
Ó ne, Pane, ó ne, ó ne!

Upozorňujeme cestující.
Ohlášená doba zpoždění se může změnit.

Nepokorná, já vím.
O poruchy a o zázraky se prosit nemá.
Co ale dát
ještě nenarozeným Kareninám?

Až po Milosti možná porozumí.
Báseň jim vlastně ani nedávám.



(Srpen 2007. Nevěnována.)