Každé ráno znovu odpouštím
své hráze,
aby se milostiplná řeka
mohla prohnat krajinou.
Odnáší pošlapaný prosolený sníh
pryč ze spánků
a bourá
i dnešní noci postavené
vězení pro dlužníky.
Z každého otisku jí stačí první daň.
Budeme žít pár ročních období
až do dne,
kdy zapomeneme příjmení
i křestní jméno zimy.
A tu zlehounka
a zcela bez varování
napadne nový
neporaněný sníh.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat