Sepni si vlasy,
abych očima mohl opsat křivku tvé bílé šíje
a ucítil tu vůni,
ale víc už nic.
Nechceš se pro mě přeci proměnit v nestvůru...
To by tě netěšilo.
Odejdi, dívko, odpluj za moře.
Vdej se a jinému prostírej stůl.
Buď nedobytná, zabal se do mnoha vrstev hedvábí.
Zhasni oblohu a zamkni se do všech časů
krom dnešního.
Láska je děvka a ty jsi sova sněžná.
Zůstaň chvíli bez hnutí.
Nerozpouštěj si vlasy.
A hlavně mě, dívko, nelíbej.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat