Následující báseň by tu neměla chybět, je to téměř pohankové krédo. Třeba někoho z vás ta "strakatost" taky dostane:
Gerald Manley Hopkins
PESTRÁ KRÁSA
Buď Bohu chvála za strakatost -
za nebe flekovaté jak bývají krávy;
za duhové skvrny, jimiž posetý je pstruh;
ohnivost čerstvě vyloupnutých kaštanů; pěnkaví křidélka;
Za krajinu rozdrobenou – pastviny, úhory a pole;
a všechna řemesla – jejich náčiní, nástroje a um.
Vše protivné, původní, vzácné, zvláštní;
cokoli nestálého, pihovatého (kdo ví jak?)
chvatně a pomalu; sladce a hořce; zářně a temně.
On plodí dál, jehož krása je stálá:
Chvála mu.
(Přeložil Josef Jařab)
Pro jazykofily a jiné "fajnšmekry" přidávám originál:
PIED BEAUTY
GLORY be to God for dappled things,
For skies of couple-color as a brinded cow,
For rose-moles all in stipple upon trout that swim;
Fresh-firecoal chestnut-falls, finches' wings;
Landscape plotted and pieced, fold, fallow and plough,
And all trades, their gear and tackle and trim.
All things counter, original, spare, strange,
Whatever is fickle, freckled (who knows how?)
With swift, slow; sweet, sour; adazzle, dim.
He fathers-forth whose beauty is past change;
Praise him.
čtvrtek 31. května 2007
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat