Slyšeli, četli, nebo učili jste se někdy o něm? Já až do teď ne, moje máma taky ne. Skoro mě z toho mrazí. Jak je možné, že se o takových lidech a událostech tak málo ví? Nebudu tu převypravovat celý příběh. Kdo chce vědět víc, může číst třeba tady. Nastíním jen počin Přemysla Pittera a jeho spolupracovnice Olgy Fierzové, který mi připadá nejpozoruhodnější. Jde o tzv. "akci zámky". V roce 1945, krátce po osvobození Československa, Pitter vytvořil ze Štiřína a tří blízkých zámků ozdravovny pro děti. Svážel do nich děti, které zůstaly v Terezíně a jiných táborech. Pomáhali dětem dát se dohromady a postupně všem našli buď jejich skutečné rodiče, nebo náhradní domovy. Už to samo je dílo hodné obdivu. Mě ale nejvíc fascinuje fakt, že úplně stejně se kazatel Pitter a jeho spolupracovníci starali i o německé děti, které se v těžkých podmínkách provizorních táborů ocitly po válce, během odsunů.
Židovské, české a německé děti společně zasedají ke štědrovečerní tabuli, a to v roce, kdy proběhly první divoké odsuny Němců. Nepůsobí tato představa jako zjevení z nějakého něžnějšího světa? Existují svědkové, kteří mohou potvrdit, že se to stalo. Někteří z těch, kdo jako děti prošli "akcí zámky", se scházejí dodnes.
Žádné komentáře:
Okomentovat